úterý 21. března 2017

Nákup_14.3.2017_Huaneng Power International, National Grid

Třetí nákup se nesl ve znamení diverzifikace do utilit, čili do sektoru, který ve svém portfoliu ještě nemám zastoupen. Navíc se mi podařilo diverzifikovat portfolium i geograficky do dvou nových zemí. Utility jsou sektor, který se většinou vyznačuje velkou kapitálovou náročností. Společnosti musely vybudovat drahé zázemí pro své podnikání to znamená, že s sebou často táhnou i jistý dluh. Do utilit patří například výrobci a poskytovatelé elektřiny, zemního plynu či vody. Jedná se o strategické "suroviny", proto je často v těchto společnostech určitým způsobem zainteresovaný stát. Společnosti bývají ve svém stádiu vývoje na úrovni dojné krávy. Nemají se moc kam rozvíjet, ve většině případů tvoří národní, nebo alespoň místní monopol a tak většinu zisku vyplácí jako dividendu.

Huaneng Power International

Nákupní cena: 27,5 $

 
Logo společnosti Huaneng Power International

Společnost byla založena v roce 1994 v Čínské lidové republice a patří mezi největší čínské výrobce elektrické energie. Kromě 18 čínských provincií zásobuje elektřinou také nejdražší město na světě - Singapore. Hlavní činností firmy je výstavba, vývoj a provoz zařízení na produkci elektřiny a jejího rozvodu. Huaneng nepatří zrovna mezi nejzelenější utility, 86,5 % její produkce pochází z uhelných elektráren. To dává společnosti možnost vyrábět elektřinu velice levně (ceny uhlí šly rapidně dolů). 9,7 % tvoří produkce elektřiny ze zemního plynu. Zbytek potom vodní, větrné, solární a ostatní zdroje. Co se ovšem firmě musí nechat je fakt, že v posledních dvou letech vedou ve statistikách růstu budování větrných elektráren.

Rovnou přiznám, že hlavním lákadlem pro mě byl dividendový výnos, který při mém nákupu činil 10,5 %. To vše kryté při krásném pay out 64,4 %. Obecně pay out společnosti osciluje kolem 50-60 %. Akcie je rovněž krásně vyklesaná, z maxima v roce 2015 (56 $) klesla na dnešních 27,5 $. Společnost je levná svým P/E, P/S i P/B. Dlouhodobý dluh je zcela pokryt jměním. Tento rok je očekáván růst zisku. Výhledově by si měla firma v příštím roce maličko pohoršit, ale dlouhodobé prognózy hovoří o velkém potenciálu pro růst. Vše je závislé především na ceně uhlí, na výkonu čínské ekonomiky a schopnosti společnosti rozvíjet výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Svobodu Tibetu!

National Grid

Nákupní cena: 60,29 $

Logo společnosti National Grid
Druhá utilita se narodila po transformaci CEGB v roce 1990 ve Velké Británii. Jedná se o utilitní společnost sdružující a distribuci elektřiny a zemního plynu. Společnost má na britském trhu velmi dominantní postavení, elektřinu sice nevyrábí, ani neprodává koncovým zákazníkům, ale vlastní veškerou rozvodovou síť vysokého napětí v Anglii a Walesu. Částečně je také zainteresovaná svou výrobou a rozvodem elektřiny na severovýchodě USA (asi 23,5 % zisku plyne z USA). 
V současnosti je v plánu společnosti odprodat 61% distribuční sítě zemního plynu a kapitál využít na vybudování pevnější pozice na území USA. Proslýchá se také, že společnost vyplatí v roce 2017 navíc 4 miliardy liber jako zvláštní dividendu. 

Společnost nepatří k nejlevnějším v poměru P/E, ovšem zisky za tento a příští rok by P/E měli snížit z dnešních 18,2 na 14,5. Ani P/B není z důvodu vyššího zadlužení zrovna hvězdná (2,97). Společnost ale nabízí solidní dividendový zisk ve výši 4,86 % při pay outu 83 %. Budoucnost společnosti závisí zejména na podmínkách Brexitu, pokračujích protekcionistických krocích Donalda Trumpa a úspěšnosti transformace britské a americké divize.

středa 8. března 2017

Základy fundamentální analýzy (část 3.)

Opět se k vám vrací oblíbený perverzák Pepa se svým sexshopem. Udělejme takový malý operační skok a řekněme, že se z Pepi stal za nějaký čas úspěšný provozovatel sítě sexshopů ve střední Evropě. Abychom jeho firmě dodali trochu šmrncu a významu. 

Část třetí - Klíčové hodnoty akcií (Key ratios)

 

Považuji za důležité nejprve objasnit, proč se z firmy soukromé stává firma akciová. Ve většině případů je to z důvodu financování dalších aktivit. Firma má samozřejmě i jiné možnosti, ale při určité velikosti by si již těžko na své aktivity půjčovala patřičné obnosy. Dalším důvodem je, že to firmu vyjde podstatně výhodněji. Pro další řízení firmy je potřeba, aby majitel (management, popřípadě skupina majitelů) držela kontrolní balík akcií, který mu umožní nadále určovat kurz firmy. 

Když firma vstoupí na akciový trh, stanoví se cena jedné akcie. Určování této ceny je poměrně složitý proces. Zjednodušeně to vypadá tak, že se uspořádá tzv. IPO (Initial Public Offering), kde dojde k celkovému zhodnocení firmy z hlediska jejího finančního zdraví, současného a budoucího výkonu firmy a její čisté současné hodnoty. Za tuto cenu se tedy začnou akcie prodávat.

Posléze je již cena akcie určována náladou na trhu. Nabídkou a poptávkou po akcii firmy. Čím je poptávka větší, tím více roste cena. Čím nižší, tím nižší cena. Zde přijde na pořad dne otázka: "Proč bych měl chtít (poptávat) akcii zrovna této firmy?" To, jak se firmě vede zjistíte už z předchozích dvou kapitol. V této zjistíme, jak číst ve fundamentech akcií způsob, jakým se odráží úspěšnost (či neúspěšnost) firmy v ceně jejích akcií.

Základní údaje 

 

Exchange (burza)

Pro investora je celkem podstatné, na jaké burze se akcie obchoduje. V podstatě každý stát má, až na výjimky, vlastní národní burzu. Na ní může kupovat jak akcie domácí, tak akcie ostatních firem. Buď přímo, nebo ve formě ADR certifikátů (o tom jindy). Akcionáře bude burza zajímat především z hlediska poplatků na burze a u svého brokera a dále z hlediska měny, ve které obchod proběhne. Největšími (a pro české investory asi nejpodstatnějšími) burzami jsou NYSE (New York Stock Exchange), NASDAQ (National Association of Securities Dealers Automated Quotation) a německý elektronický systém XETRA operovaný Frankfurtskou burzou.

Pepův sexshop by se obchodoval na Pražské burze cenných papírů, možná bychom ho nalezli i na sytému XETRA.

Index 

Akcie mohou být dále zařazeny do indexů. Jedná se o jakousi prestiž, protože do indexu může být firma zařazena po splnění určitých předpokladů. U indexů se dá sledovat jejich celková výkonnost a tím i získat přehled o náladách na trhu. Mezi nejvýznamnější patří například americký DJIA (Dow Jones Industrial Average), S&P 100 (Standarts and Poor 100), evropský Euro Stoxx 50 nebo německý DAX (Deutscher Aktienindex).

Pepův sexshop by pravděpodobně na žádném indexu nebyl. Většinou se zde objevují významné firmy, které jsou déle na trhu.


Sector (sektor ekonomiky)

Společnosti se dělí do ekonomických sektorů podle charakteru vyráběných produktů, či nabízených služeb. Metodik rozdělování je několik. Osobně mi přijde nejlogičtější metodika serveru finviz.com:


  • Basic Materials (základní materiály): těžaři ropy, zemního plynu, kovů. Například Exxon Mobil
  • Consumer Goods (spotřební zboží): výrobci potravin, elektroniky, automobilů. Například Apple
  • Financial (finančnictví): banky, pojišťovny, správa kapitálu. Například Berkshire Hathaway
  • Healthcare (zdravotnictví): výrobci léků, biotechnologie. Například Pfizer
  • Industrial Goods (průmyslové výrobky): výrobci strojů, stavebních materiálů. Například General Electric
  • Services (služby): restaurace, obchodní domy, televize. Například Amazon
  • Technology (technologie): poskytovatelé informačních služeb, telekomunikace. Například Microsoft
  • Utilities (veřejné sítě): výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody. Například NextEra Energy
  • Conglomerates (konglomeráty): společnosti kombinující více sektorů. Například Icahn Enterprises
Podle metodiky na stránkách morningstar.com se dělí ekonomika do následujících sektorů:

  • Basic Materials (základní materiály) - beze změny
  • Consumer Cyclical (spotřební cyklické zboží) - prodává se více v době boomu, méně v krizi
  • Financial Services (finanční služby) - beze změny, ale neobsahují Real Estate
  • Real Estate (nemovitosti) - správa a pronajímání nemovitostí. Například Simon Property Group
  • Consumer Defensive (spotřební necyklické zboží) - téměř nereaguje na krize
  • Healthcare (zdravotnictví) - beze změny
  • Utilities (veřejné sítě) - vyjmut sektor Energy
  • Communication Services (komunikační služby) - vyjmuty ze sektoru Technology
  • Energy (energie) - výrobci elektrické energie
  • Industrials (průmyslové zboží) - beze změny
  • Technology (technologie) - vyjmuty Communication Services
Do jakého sektoru patří Pepovo sexshop? Vzhledem k tomu, že Pepa pouze prodává někým vyrobená péra, bude jeho síť obchodů patřit do sektoru služeb.

Industry (odvětví)

Dále se každý sektor dělí na odvětví. Jejich výčet najdete přehledně na stránkách finviz.com a nebylo by k prospěchu sem jednotlivá odvětví pro všechny sektory vypisovat.

Pepovo síť sexshopů bych zařadil do sektoru služeb a odvětví Specialty Retail, Other, čili specializovaný prodej.

Country (země)

Je to zkrátka země, ve které má firma domicil. Tento údaj je poměrně důležitý, protože velké společnosti působí globálně. Někde ale mají oficiálně sídlo a podle té země se na firmu vztahuje daňová politika, regulace a podobně. Pro investora je to zase nápověda, v jaké měně bude dostávat dividendu a jak bude dividenda zdaněna. Konzervativní investor bude pravděpodobně vybírat tituly ze stabilních zemí západní Evropy a USA, odvážnější se mohou pustit do větší exotiky. Nezapomeňte ale, že cenu akcií ovlivňují i faktory jako politická nestabilita, či konflikty.

Employees (zaměstnanci)

Celkový počet zaměstnanců dané společnosti.

Shares Outstanding (celkový počet akcií)

Celkový počet akcií vlastněný všemi držiteli. V kontrastu je veličina Float, která obsahuje pouze akcie, které jsou veřejně obchodovatelné. Float nezahrnuje akcie, které patří (byly přiděleny nebo prodány) majitelům společnosti, členům představenstva, managementu nebo rodinným příslušníkům. Řekněme, že Pepa vydal 1 milion akcií.

Income (zisk)

Tato veličina je prakticky totožná s veličinou Net Income s prvního seriálu o fundamentální analýze. Zisk se uvádí běžně za poslední ukončený účetní rok. Často se můžeme setkat také s čtvrtletním ziskem nebo TTM (Trailing twelve months), což znamená za posledních 12 uplynulých měsíců bez ohledu na účetní rok. Pro tento díl budeme předpokládat, že zisk za minulý účetní rok byl 33 milionů CZK.

Dividend (dividenda)

Některé společnosti vyplácí část svého zisku v podobě dividend. Dividenda náleží každému akcionáři, který drží akcii v Ex-dividend day (rozhodný den). Výše dividendy se uvádí za jednu akcii a je uvedena ve výši před zdaněním za kalendářní rok. Složitější to bývá s měnou. Pokud koupíte akcii na její domácí burze (burza se nachází ve stejné zemi, jako domicil společnosti), můžete očekávat dividendu ve stejné měně, zdaněnou dle daňových zákonů dané země. Detaily poskytnu v jiném článku. Řekněme, že Pepovo sexshopy vyplácí dividendu 25 CZK ročně.

Price (cena)

Aktuální hodnota akcie vyjádřená v příslušné měně. Platnost této ceny nemá v době otevřené burzy prakticky žádné trvání, neustále se vyvíjí podle toho, jak působí síly nabídky a poptávky. Cena akcie Pepovi firmy bude 500 CZK.

 

Údaje o hodnotě akcie

 

Market capitalization (tržní kapitalizace)

Jedná se o celkovou tržní hodnotu společnosti, kterou získáme jako součin celkového počtu akcií a současné ceny. Pro zajímavost největší společností dle tržní kapitalizace je v současnosti Apple s 739,27 miliardami USD.

Obecně jsou společnosti s velkou tržní kapitalizací vnímány jako stabilnější. Osobně dávám přednost akciím s tržní kapitalizací přes 2 miliardy USD. Dovolím si malou poznámku k číslovkám v anglicky mluvících zemích. Náš milion se značí na webech v angličtině zkratkou "m". Naše miliarda (tisíc milionů) se však nazývá v angličtině billion a značí se "b". Jaká je tržní kapitalizace Pepovi firmy? Současná tržní cena je 500 CZK a tu vynásobíme počtem akcií, který je 1 000 000. Vyjde nám, že jeho tržní kapitalizace je 500 000 000, čili půl miliardy CZK.

Dividend yield (dividendový výnos)

Jde o poměr vyplacené roční dividendy za poslední rok a současné ceny akcie. U této hodnoty doporučuji důkladně zkoumat, jakou má společnost dividendovou politiku. Pokud například společnost vyplatila v minulém roce 4 USD jako dividendu a současná cena akcie je 40 USD, byl by divi yield 10 %. Druhý den může cena akcie klesnout vlivem nějaké negativní události na 20 USD a divi yield tedy bude 20 %. Negativní událost může společnost ovlivnit tak, že se v současném roce rozhodne nevyplatit dividendu vůbec. Pokud ovšem budete sledovat tuto hodnotu v prvním čtvrtletí, nemusíte mít o této skutečnosti nejmenší tušení, protože je počítána z dividendy za minulý rok. Proto buďte obezřetní a sledujte oficiální stránky společnosti.

Pokud cena akcie poroste, bude se opticky dividendový výnos snižovat. Pokud sledujete dividendový výnos společnosti, jejíž akcie již vlastníte, počítejte dividend yield z původní ceny, jež jste za akcii zaplatili.

Pokud Pepovi sexshopy vyplácí 25 CZK a současná cena je 500 CZK, bude dividend yield ve výši 5 %.

EPS - Earnings per Share (zisk na akcii)

EPS získáme vydělením zisků společnosti za poslední období (může jít o čtvrtletí, ale nejčastěji jsou to zisky za poslední účetní rok) celkovým počtem akcií. Hodnota EPS bude klesat, pokud budou klesat zisky nebo pokud bude růst počet akcií. Naopak bude stoupat, když bude růst zisk nebo bude společnost vykupovat zpět akcie. Hodnota EPS Pepovo společnosti bude 33.


EPS může nabývat záporné hodnoty, pokud společnost v danném období prodělala.

Pay out Ration (výplatní poměr)

Hodnotu výplatního poměru dostaneme jako podíl dividendy a EPS. Alternativně ještě jako celkovou částkou vyplacenou na dividendě dělenou celkovým ziskem. Pokud má Pepova firma EPS 33 a vyplácí dividendu 25 CZK na akcii, vychází nám výplatní poměr ve výši 75 %. Výplatní poměr budeme samozřejmě požadovat co nejnižší. Pokud firma vyplatí tři čtvrtě zisku na dividendách, už jí zbývá jen 25 % na investice, rozvoj společnosti, úspory, vykoupení akcií a podobně. Jsou ovšem firmy, které již mají dynamický rozvoj za sebou, dosáhly na trhu monopolního dominantního postavení a staly se z nich takzvané dojné krávy. U těchto firem jsou často investoři ochotni přehlédnout i vyšší Pay out Ratio.

Problém nastává, pokud Pay out Ratio dlouhodobě překračuje 100 %. V tom případě firma vyplácí více, než tvoří její zisk. Musí tedy logicky peníze brát z jiných zdrojů. Může mít cash v zásobě, může přistoupit k půjčce nebo deinvesticím.

P/E - Price to Earnings ratio (poměr ceny a zisků)

P/E je velmi známý poměr často používaný k hodnocení akcie. Má však svá úskalí. Jedná se o poměr mezi současnou cenou akcie a zisky v přepočtu na jednu akcii. Obecně tedy chceme, aby byla jeho hodnota co nejmenší. Doslovně se dá vyložit jako odpověď na otázku kolik jsme ochotni zaplatit peněz za jednu korunu zisku. Pokud Pepova firma vydělala za minulé období 33 CZK na akcii a její akcie stojí 500 CZK, potom P/E bude 15,15. To je celkem solidní hodnota. Zaplatíme tedy 15 CZK za 1 CZK zisku. Dále se dá tento poměr vyložit jako počet let, za které se nám investice zcela vrátí při zachování stávajících veličin.


Na trhu existují společnosti s velmi vysokým P/E. Například americký Netflix za minulý rok vydělal 186,7 milionů USD. EPS za TTM má hodnotu 0,43 a jedna akcie se včera prodávala za 141,43 USD. Pokud bychom vzali za základ pro výpočet P/E hodnotu EPS za TTM, dostaneme se na závratné číslo 328. Na příští rok se předpokládá EPS 2,07, čili P/E bude 68, stále žádná sláva.

Jaký zřetel bychom měli tedy na P/E klást? Můj názor je, že žádný poměr není absolutně vševypovídající. Obecně panuje názor, že dobrá investice by neměla v případě akcií přesáhnout P/E 15, u technologických akcií potom P/E 20. Na druhou stranu je však dobré si uvědomit, že pokud panuje krize v určitém odvětví, nebo firma prochází nějakou změnou, může mít vlivem nižšího zisku dočasně P/E výš. Například v mém portfoliu jsou i firmy s vyšším P/E, u kterých věřím, že dojde k silnému nárůstu zisku, nebo které jsou tak stabilní, že je chci držet do konce života na dividendy.

Vzhledem k tomu, že zisky jsou nejsledovanější veličinou u akcií a jejich pokles či růst silně ovlivňují cenu akcií, může se stát, že firma bude mít v průběhu času P/E na stejné hodnotě. Pokud cena akcie bude růst rychleji než její zisky, bude P/E růst. Pokud budou zisky růst rychleji než cena akcie, budou zisky klesat. Obzvláště opatrní bychom měli být v případě velmi nízkého P/E, protože to značí nedůvěru investorů v budoucí vývoj společnosti.

Hodnotou P/E může zahýbat také rozhodnutí společnosti vykoupit zpátky akcie. Pokud totiž rozepíšeme vzorec pro P/E, vypadá následovně:

Vyjde nám z toho, že při snížení Shares Outstanding se zvýší jmenovatel, čili celková hodnota P/E klesne. Naopak při vydání nových akcií můžeme pozorovat opačný efekt. Vzorec pro P/E je vhodné vždy rozebrat a analyzovat, která složka způsobila jeho změnu.

Zvláštní složkou P/E je takzvané Forward P/E, které dostaneme jako podíl současné ceny akcie k jejím budoucím ziskům na akcii. Slovem budoucím se myslí příští účetní rok.

Hodnota P/E může nabývat záporných hodnot, pokud společnost v daném období dosáhla ztráty místo zisku. Některé weby v tom případě hodnotu P/E neuvádí vůbec. Pokud by se stalo, že firma dosáhne nulového zisku, nelze hodnotu P/E vypočítat, protože nulou dělit nelze.

P/B - Price to Book Value Ratio (poměr ceny a účetní hodnoty)

Hodnotu P/B dostaneme jako podíl současné ceny akcie a účetní hodnoty na akcii. Účetní hodnota firmy se prakticky rovná jejímu jmění (Equity), které získáme jako rozdíl celkových aktiv a pasiv.

Co nám tato veličina říká? Představte si situaci, kdy bude firma nucena vyhlásit bankrot a vy držíte její akcie. Firma by byla buď koupena, nebo v extrémnějším případě by rozprodala všechna svá aktiva, poplatila závazky a zbytek by rozdělila mezi akcionáře. Pokud je P/B 1, dostali byste (opravdu ryze teoreticky) všechny vaše peníze zpět. Pokud bude hodnota 2, dostali byste půlku a tak dále.

Vysoké P/B může značit předraženou akcii, ale je třeba zároveň sledovat i jiné hodnoty. Některé firmy nepotřebují ke své činnosti drahé stroje, budovy či zařízení. Typické vysoké P/B mají například biotechnologické firmy, výrobci léků nebo cigaret. Naopak nízké P/B může značit podhodnocenou akcii, ale také nějaký vnitřní problém, proto je třeba zbystřit a pátrat dál. Pokud P/B rozložíme, dostaneme:

Hodnotu P/B tedy může ovlivnit nová půjčka (navýšení pasiv), nové investice (navýšení aktiv), změna v počtu akcií a samozřejmě cena akcie. Obecně se za účetně poměrně levnou akcii považuje akcie do hodnoty P/B 3. Sám mám v portfoliu akcii s hodnotou P/B 22. Jedná se o farmaceutickou firmu AbbVie. Vím, že je tento sektor vysokým P/B typický, firma má vysoké zisky a jedná se o obrovskou společnost, proto považuji tuto investici za bezpečnou i přes vysoké P/B.
Pokud budeme předpokládat, že celková hodnota Pepovi společnosti je 250 milionů CZK, bude její P/B 2.

Toť pro dnešek vše, příští se podíváme na další pojmy. Investicím zdar!

sobota 4. března 2017

Češi prozřeli: Všichni jsme chudí

Protože jedna má známá sdílela na facebooku článek s tímto titulkem a strhla se pod ním zajímavá debata, rozhodl jsem se vrátit k tomuto tématu ještě jednou a podrobněji. Článek najdete zde: 

http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-65636990-cesi-prozreli-vsichni-jsme-chudi 

Jedná se o hrozně amatérskou splácaninu plnou manipulace s údaji, emocionálních výlevů a hovorové češtiny. Nevím, co tím chtěl autor říci, povoláním je sociolog a asi se má jednat o nějakou úvahu. Článek si na začátku klade následující otázky:

  • Základní otázka zní prostě a triviálně: proč jsou v České republice tak nízké mzdy?
  • Následující: proč máme skoro nejnižší minimální mzdu v Evropě? A proč se jedná o částku, za kterou ani nelze vést důstojný život?
  • A pak třeba složitější: proč se k nám stěhují takřka výhradně jen korporace, které hledají nízce kvalifikovanou pracovní sílu ochotnou poslušně pracovat za částky, za které by u našich sousedů nikdo nevstal z postele?
 Hned v prvním bodu nám článek podsouvá, že máme nízké mzdy. Co je nízká mzda? A v porovnání s kým máme nízké mzdy? Jak se výše mzdy vůbec tvoří? Kdo a co na ni má vliv? Pokud chcete dané problematice porozumět podrobněji, půjčte si z knihovny učebnici makro a mikroekonomie. Pokud jste líná prasátka (není to náhodou příčina vaší nízké mzdy?), tak se vám to tady pokusím zjednodušeně interpretovat.

Jste člověk, který něco umí. Svářet, zpívat, souložit, strčit si 4 žárovky do huby. Přijdete s tím na trh práce. Nejste na něm sami. Nabídnete své oslňující schopnosti a letitou praxi a očekáváte za ni plat. Proto se tomu říká nabídka práce. Na druhé straně jsou různé podniky, korporace, firmičky, stát, organizace, které  chtějí vyrábět auta, kondomy, opičky na gumičce, stavět domy, střihat vlasy, radit s financemi. Protože to nemohou dělat bez lidí, tak práci poptávají. Nabízí za to určitý obnos. Ano, je tomu tak, musíte se s tím smířit, v ekonomické teorii jste vy, kdo práci nabízí a firma ten, kdo práci poptává.

Pro vás představuje vaše výplata pozitivní stimul. Jedná se o peníze, za které získáváte užitek, uspokojujete vaše tužby a přání, kupujete si za ně kokain a prostitutky. Logicky proto chcete peněz víc a víc. Na trhu tedy bude logicky větší nabídka práce, pokud budou patřičné odměny Pro firmu znamená vaše výplata náklad. Vyšší náklady jí ukrojí ze zisku, zisk tvoří peníze, které jsou pro majitele výplatou, která je pozitivní stimul, užitek, uspokojení, kokain, prostitutky... Pokud bude ale firma potřebovat více vyrábět, bude muset poptávat větší množství práce, kterou ovšem bude muset zaplatit větší výplatou. Proto už z logiky věci asi tušíte, že zaměstnanci a zaměstnavatelé stojí jaksi proti sobě. Vše se dá krásně vyčíst z následujícího grafu, který jsem pro vás vytvořil v programu malování:


Představte si, že vlastníte takovou malou továrničku. Třeba na ručně šité kožené peněženky s nápisem Bad Motherfucker. Prodáváte jednu peněženku se ziskem 500 CZK. Jeden zaměstnanec vyrobí za hodinu práce jednu peněženku a vy mu platíte 100 CZK za hodinu. Poptávka po peněženkách stoupá, což je dobré, protože roste zisk, ale zároveň vás to přinutí k zaměstnání dalších pracovníků. A teď hle! Šiček peněženek na trhu tolik není a abyste je nalákali do své firmy na Bad Motherfucker peněženky, musíte nabídnout 120 CZK za hodinu. A to nejenom novým šičkám, ale i těm stávajícím, protože by si to na kávě po směně řekly a vydrápaly by vám voči! A takové zvýšení platů udělá s vašimi náklady co? Takové zvýšení platů nám náklady zvýší. Tím zase o něco klesne zisk.

Teď si představte, že jste zaměstnanec firmy, které se daří a víte, že zvyšuje zisky. Přesto ovšem vaše výplata jaksi zůstává stejná. Víte čím to je? No je to tím, že takovejch jako vy, si firma může nasrat kýble. Ano, je to smutné. Nemůžete na trhu práce nabídnout nic extra oproti jiným lidem. Stojíte před volbou. Můžete změnit profesi, doplnit si vzdělání, přestěhovat se do regionu, kde v dané profesi platí více. Víte co to způsobí? No ano, nedostatek pracovníků s vaší kvalifikací a firmu to donutí platy zvednout. Protože tak ekonomika funguje. Sama se reguluje. Druhá možnost je, volit socialisty. Ti stanoví minimální mzdu pro všechny firmy na trhu a naruší tak přirozený vývoj. Oni jsou na trhu totiž i firmy, které působí v odvětvích, kterým se až tak nedaří a opravdu si nemohou dovolit platit více. Víte co se stane, pokud minimální mzda bude přemrštěně vysoko nad tržním optimem? Sledujte:

To je mindfuck, co? Osobně mi přijde celkem nelogické brát minimální mzdu jako nějaký směrodatný ukazatel toho, jestli se máme dobře nebo ne. Minimální mzda je u nás stanovena dostatečně nízko a je to jenom dobře. Pokud ale chytneme autora článku v bodě dva za slovo, tak jeho "skoro" znamená, že jsou v Evropě za námi ve výši minimální mzdy: Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Černá Hora, Srbsko, Makedonie, Bulharsko, Bosna a Herzegovina, Albánie, Bělorusko, Rusko, Ukrajina a Moldavsko. Ale ruku na srdce, kdo tu pracujeme za minimální mzdu? Pokud už máme něco porovnávat, proč nejdeme dále? Proč se nemrkneme, jak jsme na tom v porovnání s celým světem? Ke studiu doporučuji následující odkaz:

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_minimum_wages_by_country

Co se týče průměrné mzdy, jsme na tom v rámci Evropy o poznání lépe. Necháváme za sebou navíc i Poláky, Maďary a Slováky.

Představte si, že v Německu existuje taková malá továrnička na peněženky s nápisem Schlecht Mutterficker kde pracují Helmuti, kteří dokážou za hodinu ušít 2 peněženky! To je terno, co? Myslíte, že budou mít stejnou výplatu jako v zemi krále Jiříka? Nebudou, bude větší. Pokud budete provádět komparaci minimální mzdy a brečet u toho, jak se v Čechách máme špatně, musíte jít trochu víc do hloubky. Produktivita práce je totiž dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje naši výplatu. Ruku na srdce, kdo jsme v práci skutečně tak aktivní, že dřeme celých 8 hodin do roztrhání těla? Kdo máme takovou praxi, že jsme schopni samostatně zvládat veškeré problémy? Nemyslíte, že v tomto máme jako národ určité rezervy?

Další důležitou skutečností je pojem reálná mzda. Není to nic jiného, než porovnání mzdy v dané zemi s její cenovou hladinou. Zkusme to třeba u nájmu. V Zurichu jsou nájmy trojnásobné. V Oslu 2,5 násobné, v Paříži dvojnásobné. V Mnichově 1,75 násobné. Praha je v měřítku nájmů na 59. místě. Více na:


Našel jsem i zajímavou statistiku ohledně cen jídla a nealkoholických nápojů, chlastu a tabáku, oblečení a obuvi:


Zajímavé, ne? Dráž než u nás je v 25 zemích Evropy. Když kliknete na následující odkaz, najdete i tabulky s porovnáním cen služeb (doprava, telekomunikace, restaurace) a ostatního spotřebního zboží (elektroniky, domácích potřeb atd.):

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Comparative_price_levels_of_consumer_goods_and_services

Teď si představte, že na Ukrajině je továrnička na peněženky s nápisem Плохая сука. Voloďové, kteří tam vyrobí 0,8 peněženky za hodinu a budou makat 10 hodin denně za 50 CZK na hodinu! Co tím chci naznačit? Že je jasné, že se budou stěhovat do ČR jenom korporace, které hledají nízce kvalifikovanou pracovní sílu, protože v České Republice má většina lidí nízkou kvalifikaci.

Víte jak z toho ven? Není to tak složité:

  • Stanislav Biler, sociolog, který napsal původní úvahu si najde jinou práci, nebo se začne věnovat té své pořádně.
  • Lidé v ČR přestanou číst pomatené články pomatených sociologů.
  • Lidé v ČR přestanou myslet a pracovat česky a začnou pracovat a myslet německy, dostanou za to německou výplatu.
To bylo tak trochu rýpnutí, neberte mě vážně. Je důležité si uvědomit, že tuto zemi tvoříme my, její občané. Každý jsme zodpovědný za své činy a neseme si jejich důsledky. Proto pokud chceme změnu, musí přijít zdola, od každého z nás. Zvyšujte si kvalifikaci, buďte v práci výkonnější, začněte podnikat, investujte a já vám slibuji, že se všichni budeme mít za 10 let o poznání lépe. 

Nesouhlasím s panem Bilerem. Je to u mě negativní socialista, který hraje na emoce, podporuje progresivní zdanění a stávky zaměstnanců.