sobota 13. srpna 2016

Třetí pilíř pod drobnohledem

Úvod


Pokud jste četli můj článek Penzijní kočkopes, už byste měli chápat základní principy důchodového systému. Nyní se zaměříme na konkrétní aspekty v rámci třetího pilíře.

Nejprve si tento produkt zařaďme do systému. Jedná se bezesporu o produkt pro dlouhodobý horizont spoření/investic. Tedy dost to záleží na tom, kolik vám je let. Je značně nelikvidní. Pokud se rozhodnete ukončit smlouvu předem, ztratíte peníze ze státní podpory a všechny výnosy z ní a samotné vyplacení není ze dne na den.

Problémem při analýze takto dlouhého období je řada proměnných. Hodně věcí se během 40-ti let spoření může změnit. Zákon, inflace, krach spořitelny, daně... ale i mnohem pravděpodobnější věci jako například váš zaměstnavatel. Proto budou následné výpočty značně zjednodušené.

Případová studie (jména a skutečnosti uvedené níže jsou smyšlené, jakákoliv podobnost se skutečnými jmény a skutečnostmi je jen výplod vaší paranoidní mysli)


Pan Zevl pracuje jako zaměstnanec ve  velké firmě Makey & Mlch a patří mezi vyvolené jedince, kterým zaměstnavatel přispívá do třetího pilíře. Pro zjednodušení průměrnou částku  6 720 Kč ročně. Panu Zevlovi je 25 let a do důchodu půjde v roce 2059, čili za 44 let. Rozhodl se omezit kokain a prostitutky s tím, že chce mít k prašivému důchodu i nějaký ten dukát navíc, na přilepšenou. Proto každý měsíc posílá 2 000 Kč do třetího pilíře. Ročně tak uloží 24 000 Kč. Vybral si spořitelnu Less&Worse, kde peníze uložil ke zhodnocení. Od státu dostává maximální možnou podporu, čili 2 760 Kč ročně na účet penzijního spoření a 1 800 Kč ročně na svůj účet, jako slevu na dani.

Pokud by tedy nedošlo k žádnému dalšímu zhodnocení vkladu, naspořil by pan Zevl za 44 let celkem 1 056 000 Kč z vlastní kapsy, 121 440 Kč by dostal jako podporu od státu a 295 680 Kč od zaměstnavatele. Dále by na daních celkem ušetřil 79 200 Kč, ale tyto peníze nejsou součástí fondu. Za 44 let by tedy dosáhl zhodnocení svého vkladu ve výši 47 %. Roční zhodnocení (po vydělení 44) je tedy 1,06 %.

Procentuální vyjádření podílu jednotlivých složek na celkovém výnosu


Celá situace předpokládá, že pan Zevl bude do fondu pravidelně přispívat, že se nezmění legislativa ohledně státní podpory a že nezmění zaměstnavatele, respektive nezmění se příspěvek z jeho strany. Všechny peníze se budou shromažďovat v rámci vyvážené investiční strategie, kterou si pan Zevl zvolil ve fondech. 

Co to je fond?


Podrobně si principy fondu rozebereme v jiném článku. Pro pochopení třetího pilíře nám bude stačit, když si ho definujeme jako:

Soubor peněz od jednotlivých investorů, které jsou alokovány v různých investicích. 

Fond spravuje portfolio manažer nebo fond manažer. Peníze jsou alokovány dle jeho uvážení, přičemž je omezen určitými mantinely, které jsou zapsány ve statutu fondu. To je hodnej ten manažer, že se nám stará o ty penízky, co? No on to nedělá zadarmo. Podle druhu fondu si za to bere kolem 0,8 - 1,4 % z průměrné hodnoty fondu ročně. Z peněz, které vydělá (ze zisku fondu za dané období - většinou za rok) si navíc u některých fondů strhne zpravidla 15 %.

Fond manažer je člověk. Každý člověk chce vydělávat peníze a proto můžeme do jisté míry počítat s tím, že se bude snažit makat, aby měl těch 15 % z co největší částky. Ovšem těch 15 % není to hlavní, co ho motivuje. Motivuje ho spíše nalákání co nejvíce klientů k účasti právě v jeho fondu, protože těch 0,8 - 1,4 % dostane ať vydělá nebo ne. Na druhé straně hraje roli jeho zkušenost s investováním a inteligence.

Kdybyste se měli rozhodnout, do jakého fondu peníze vložit, podle čeho byste se rozhodovali? Mě by tedy sakra zajímalo, kdo za fondem v současnosti stojí? Co je to za člověka, jaké má vzdělání a hlavně - jak si jeho fond vede doposud? Takové informace jsou penzijní společnosti ze zákona povinné sdělovat. Hledejte heslo jako "klíčové informace o fondu", "informace pro investory" nebo "výroční zpráva fondu". Jedná se o dlouhodobou investici, zajímejte se, do čeho budete cpát prachy.

Problém při analýze toho, jak si fond vede je, že většina těchto penzijních fondů je maximálně 3 roky stará. U některých společností docházelo k transformaci a slučování fondů. Máte tedy trochu problém - nemáte prostor pro srovnání. Jak jsem již zmínil výše, nabízí penzijní společnosti zpravidla tři fondy.

Konzervativní fond (už jsem viděl i povinný konzervativní fond nebo garantovaný účastnický fond ). Jedná se zpravidla o fond, jehož veškeré prostředky jsou drženy ve státních dluhopisech, termínovaných vkladech a na spořících účtech. Nic, co byste nedokázali pořídit sami. Za správu se účtuje kolem 0,8 % průměrné hodnoty fondu ročně. Většina v Čechách nabízených fondů tohoto typu je za ty tři roky mírně v plusu. Počítejte se zhodnocením kolem 1 % ročně. Dluhopisy ani úrokové sazby na termínovaných vkladech dnes prostě nefrčí. Co je pravda dnes ovšem nemusí být pravda v průběhu 44 let. Konzervativní fondy vykazují poměrně malou volatilitu (hodnota investice v čase se tolik nevychyluje od normálního trendu). Tyto fondy bývají zpravidla zajištěné proti měnovému riziku. Podívejte se na příklad výkonu konzervativního fondu. Nebudu naschvál uvádět o jakou společnost se jedná.

Příklad výkonu konzervativního fondu nejmenované české penzijní společnosti

Průměrné roční zhodnocení tedy 1,44 %, poplatek za správu fondu je 0,4 % průměrné hodnoty fondu ročně a ze zhodnocené částky jde ještě manažerovi 10 % ročně. A to jsem vybral fond, kterému se daří relativně dobře!

Vyvážený fond (už jsem viděl i dluhopisový účastnický fond nebo jenom dluhopisový fond). V těchto fondech má manažer ve statutu dovoleno investovat peníze i do dluhopisů firem, finančních derivátů a některé i do akcií (konkrétně jsem našel jeden, kde může akciová složka tvořit až 60%). Tyto fondy už mají potenciál dosahovat většího zhodnocení. Ovšem vše záleží na přístupu manažera fondu a z části i na situaci na trhu. Zde již musíte počítat s jistou volatilitou na trhu a zároveň i s vyššími odměnami pro manažera fondu. Přečtěte si pozorně, v čem jsou peníze fondu alokovány a pečlivě fond vyberte! Některé fondy bývají ještě částečně zajištěné proti měnovému riziku. 

Na obrázku níže uvádím opět jeden příklad vyváženého fondu, který má 68 % alokováno v dluhopisech, 17 % na bankovních účtech a termínovaných vkladech a 15 % v akciích. Ovšem pozor! Ne že by manažer nakoupil jednotlivé vybrané akcie s potenciálním růstem. Fond nakoupil totiž další fond a to fond akciový. Fondy fondů jsou na scéně. O tom, jak se vyplatí nebo nevyplatí zase v jiném článku. Podstatné je, že zrovna tyto akciové fondy jenom slepě kopírují americké a evropské indexy. Pro zjednodušení - nekupujete 5 krásných jablíček, ale celej košík, ve kterém jsou i jablíčka nahnilá, červavá a jinak potlučená.

Příklad výkonu vyváženého fondu nejmenované české penzijní společnosti

Jak vidíte, fond je od svého založení ve většině času ve ztrátě. Hodnotit fond podle jeho výkonu za jeden rok je ale nesmysl. Pro většinu z nás bude investice do penzijních fondů opravdu dlouhodobou záležitostí. Nicméně i za ztrátový fond platíte konkrétně u této společnosti 0,8 % průměrné hodnoty fondu ročně. A ano uhádli jste dobře, za znehodnocení peněz fondu manažer opravdu 15 % zpátky nevrací. Pokud ovšem začne fond vydělávat, rád si 15 % ukrojí.

Dynamický fond (už jsem viděl i globální akciový fond nebo akciový účastnický fond). Zde už mají portfolio manažeři v podstatě volnou ruku a mohou zpravidla investovat i 100 % fondu do akcií. Tyto fondy vykazují nejvyšší volatilitu a skrývají největší potenciál výnosu. Je jen na manažerovi fondu, jak tento potenciál dokáže využít. Samozřejmostí je, že si za správu nechá náležitě zaplatit. Právě sem spadají poplatky za obhospodařování fondu až do výše 1,4 % + 15 % z případného zisku ročně.

Jako příklad uvedu vývoj jednoho dynamického fondu, jenž má 54 % prostředků v akciích 29 % v ostatních cenných papírech a zbytek jako depozita a dluhopisy.

Příklad výkonu dynamického fondu nejmenované české penzijní společnosti

To už je lepší ne? 7,38 % od vzniku fondu nám dělá 2,46 % ročně. Samozřejmě v "hrubém", odečtěte si poplatky. Situace ale může vypadat i takto:

Příklad výkonu dynamického fondu nejmenované české penzijní společnosti

To už tak hezké není, co? Být od založení v permanentní ztrátě. Ale na to musíte být připraveni, nejedná se o žádnou tragédii. Tento "ztrátový" fond má například cca 27 % v akciových fondech, 5 % v akciích jedné rumunské banky (banka na tom není fundamentálně vůbec špatně, ale vážně chcete mít peníze na důchod alokované v rumunské bance?), 4,54 % v polském ropném koncernu a 44,8 % v položce "ostatní akcie". Bohužel ke konkrétnějším datům se v případě fondů nedostanete. Nežijeme ovšem v bublině a naše investice ovlivňují i další faktory, podívejme se na ně.

Inflace v dlouhém období


V článku O hodnotě peněz jsem stručně vysvětlil, co je inflace a jak s ní zacházet při chápání hodnoty peněz. V současné době je pro spotřebitele co se týče inflace klid. Současně jsme na hodnotě 0,2 % (některé zdroje uvádí i 0,1 %). Ovšem při tak dlouhém investičním horizontu je třeba počítat se značným kolísáním makroekonomické reality. Jak se například vyvíjela inflace u nás?

Vývoj meziroční inflace v ČR za období 1995 - 2015

Značně dynamické, že? S klesajícím trendem. Jak z toho ven? Zkusme vzít průměr, ten nám za uvedená období činí 3,61 %. Když vypustíme první čtyři roky, kdy byla inflace na české poměry opravdu abnormální, dostaneme se k hodnotě 2,28 %. To už se blíží i dlouhodobému plánu ČNB. Obecně je tato hodnota vnímána jako "ta správná". Počítejme s ní tedy jako s daným průměrem a vraťme se k panu Zevlovi.

Danění penzijka


Daň na vás bohužel nepůsobí jenom pozitivně, ale i negativně. Zisk, který tvoří fondy z vašich, státních a zaměstnavatelských příspěvků, podléhá zdanění 15 %. To platí, pokud se rozhodnete, že chcete při dovršení důchodového věku vyplácet peníze formou renty (tzn. ne všechno naráz). Pokud byste chtěli všechny prašule pěkně hnedka (a kdo by nechtěl, když důchod stojí za hovno, vnoučata jsou rozmazlení smradi a zubatá klepe na vrata), tak se vám zdaní nejen zisky, ale i samotné příspěvky zaměstnavatele a to hned 15 %!

Stát nám tím chce naznačit, že nepotřebuje, aby po Kotěhůlkách pobíhali zkoksovaný milionářský dědové, kteří objednávají prostituty po autobusech, ale abychom si pěkně každý měsíc doplňovali z třetího pilíře ten první.

Výlet pana Zevla do roku 2059


Teď si tedy spočítejme a předem avizuji, že HODNĚ ZJEDNODUŠENĚ, kolik to penzijko teda dohromady hodí. Vytvoříme tři varianty s různými předpoklady.

Pan Zevl - konzerva

Předpokládejme, že chce pan Zevl vsadit na jistotu. Rozhodne se své peníze uložit v konzervativním fondu. Buďme opravdu hodní a řekněme, že fond bude ročně přinášet 1,5 % zhodnocení. Poplatek za správu bude 0,4 % ročně a ze zhodnocení si manažer ukrojí 10 %. Počítejme s konstantní inflací 2 %, ostatní hodnoty ponecháme z původního předpokladu výše. 

Pan Zevl - vyvážený

Předpokládejme u pana Zevla neutrální postoj k riziku. Rozhodne se své peníze uložit ve vyváženém fondu. Opět buďme pozitivní a předpokládejme že se mu peníze zhodnotí o 4 % ročně. Poplatek za správu bude 0,8 % ročně a ze zhodnocení si manažer ukrojí 10 %. Počítejme s konstantní inflací 2 %, ostatní hodnoty ponecháme z původního předpokladu výše. 

Pan Zevl - dynamo

Předpokládejme u pana Zevla sklon k riziku. Rozhodne se své peníze uložit v dynamickém fondu. Nebuďme škarohlídi a předpokládejme že se mu peníze zhodnotí o 7 % ročně. Poplatek za správu bude 1 % ročně a ze zhodnocení si manažer ukrojí 15 %. Počítejme s konstantní inflací 2 %, ostatní hodnoty ponecháme z původního předpokladu výše. 

Teoretický vývoj investice v jednotlivých fondech penzijního spoření

První čtyři řádky tabulky zůstávají neměnné pro jakoukoliv variantu, odpovídají skutečnostem popsaným v odstavci "Případová studie". Úsporu na dani jsem z výpočtu vyňal a přidal ji až na konec, předpokládal jsem, že byste ji nějak rozumně využili a proto jsem na ni při výpočtu nenechal působit inflaci. K celkové částce jsem ji pak ale nakonec přidal. Zisk fondu se samozřejmě mění podle našeho předpokladu. Vidíte sami, jak velkou hraje roli. Poplatky rostou, protože rostou jak procenta za obhospodařování, tak procenta ze zisku a roste i základ pro výpočet vlivem vyššího zisku. Daň ze zisku je 15 %, ovšem pokud se rozhodnete pro variantu "Všechnohned" odečte se vám dalších dodatečných 15 % a to z částky 295 680 Kč. Inflaci jsem nechal působit tak, že jsem ji odečetl každý rok, jako 2 %. Upozorňuji, že částka v řádku "Celkem" je už v reálné hodnotě. Na účtě budete mít ve skutečnosti v nominální hodnotě mnohem více! Chceme ale zjistit čistý roční zisk a ten je:

Konzerva: 0,2 - 0,29 %
Vyvážený: 1,05 - 1,14 %
Dynamo: 2,56 - 2,65 %

Zde je několik velice závažných omezení výpočtu:

  1. Inflace se nedá tak snadno předvídat
  2. Zisk se nedá tak snadno předvídat
  3. Mohou nastat změny v daňovém systému
  4. Mohou nastat změny v systému státní podpory
  5. Může se měnit příspěvek zaměstnavatele
  6. Může se změnit struktura poplatků
  7. Poplatky počítají s pojmem "průměrná ročníhodnota fondu", který je opět předem neodhadnutelný 
  8. Může vám spadnout vrtulník na hlavu

Závěr

Chcete-li se zůčastnit třetího pilíře, vybírejte pečlivě fond. Jedná se o dlouhodobý horizont, tak se nebojte kolísání a jděte vždy do dynamického fondu. Ovšem jenom v případě, že manažerovi fondu (respektive penzijní společnosti, protože manažeři se mohou měnit) věříte. Nejdůležitější je zisk fondu z jeho činnosti, podpora státu a zaměstnavatele je konstantní, s výší vašeho nashromážděného vkladu už neporoste. Pořádně si přečtěte podmínky smlouvy, statut fondu a zajímejte se o výsledky fondu za jednotlivé roky!

Žádné komentáře:

Okomentovat