pondělí 15. ledna 2018

Přikoupení_12.1.2018_Royal Dutch Shell

Můj první letošní nákup byl v poměru RDS : LB na 3:2. Shell těží z rostoucích cen ropy a své restrukturalizace. Ceny ropy ještě zdaleka nejsou na svých maximech z roku 2014 (a netvrdím, že nutně budou), přesto Shell již pokryje kvalitně svou dividendu, jejíž výplaty se nevzdal ani v nejhlubší krizi. Fundamentálně je společnost stále dobře oceněna.

Nákupní cena: 70,43 $
Průměrná cena: 58,79 $

Jen škoda, že jsem neuskutečnil větší nákup v době nejnižších cen ropy. Průměrná cena se mi značně zvedla, ale stále štědrá dividenda mi dělá přesto radost.

Přikoupení_12.1.2018_L Brands


Podprsenkáři se zvedli od srpnového sedla v úrovni 36 $ (má první nákupka byla 52,28 $) na prosincových 62 $. Následně se objevily zprávy o nižších ziscích a poslaly LB zpět na 47,38 $. Neodhodlal jsem se využít krásnou srpnovou slevu, a tak jsem přikoupil alespoň při lednovém propadu.

Nákupní cena: 49,81$
Průměrná cena: 50,92 $

Pěkný fundament, solidní a krytá dividena. Nevidím problém příště přikoupit i přes výraznější propad. 

Přikoupení_13.12.2017_Omega Healthcare Investors

Přes Vánoce jsem na blog trochu prděl, nebyla nálada a já si předsevzal, že se do věcí, které mě jindy baví, nebudu nutit. Teď nálada přišla a tak vás informuji, že jsme v měsíci prosinec přikoupil OHI.

Nákupní cena: 27,78 $
Průměrná cena: 30,91 $

Přikoupení to bylo trochu unáhlené. Cena ještě o něco spadla dolů na současných 26,12 $. Z toho je vidět, že jsem s touto akcií ve značné ztrátě. Pokles ceny byl způsoben nestandardním účetním výkazem, které nezahrnul do zisků dlužnou částku. OHI přišla vlivem krachu jednoho ze svých "zákazníků" o nemalou část prostředků. Spekulativní výprodej ovšem přinesly až žaloby na firmu od investorů, kteří spekulacemi prodělali. Bývá to standardem, podobné žaloby mi umožnily nakoupit za výprodejovou cenu společnost Novo Nordisk.

Společnosti OHI stále věřím. Pevně doufám, že nepřistoupí k razantním škrtům dividend. Ty v současnosti tvoří téměř 10 % z ceny akcie, což je velmi lákavé. OHI již tvoří velkou část mého portfolia a proto další nákupy této akcie nebudu realizovat.

středa 6. prosince 2017

Nákup_17.11.2017_WPP

V měsíci listopadu jsem rozšířil své portfolium o další britskou akcii. Tentokrát ze sektoru služeb. Vyhlédlou jsem ji měl už nějakou dobu a čekal jsem na dobrou příležitost k nákupu. Tu mi poskytl současný propad v ceně akcie, který nastal po dlouhé době kolísání ceny v pásmu 120 - 104 $.

WPP plc

Nákupní cena: 84 $

Logo společnosti WPP plc

WPP je největší reklamní agentura na světě. Zařídí pro vás kampaň od bilboardů po televizní spoty. Spolupracuje s politickými stranami i největšími společnostmi (Procter & Gamble, Johnson & Johnson). Společnost byla založena roku 1971 ve Velké Británii.

Společnost je v současnosti dobře oceněna s P/E 9,6; P/B 1,8; P/S 1,1. EPS od krize roste a ani v době krize nezaznamenala společnost přílišný pokles zisků. Proto si myslím, že je i do budoucna bude schopna podobného výkonu. Dále je výhodou velmi solidní dividendový zisk ve výši 4,56 % s Payoutem 41 % (TTM).

úterý 28. listopadu 2017

Minimalismus

"Jsou dva způsoby, jak dosáhnout bohatství: jedním je získat mnoho a druhým je chtít toho méně."
Jackie French Koller, 1948

Zkuste se zamyslet a vybavit si nejšťastnější moment ve svém životě. Hotovo? Vsadím boty, že byl spojený s nějakou pozitivní událostí, blízkou osobou či zvláštním místem a atmosférou. Určitě se nejednalo o moment, kdy jste si pořídili nějakou věc. Přesto je konzum hnacím motorem naší společnosti. Člověk tráví osm hodin denně v práci, která ho kolikrát ani neuspokojuje. Je nucen do interakce s lidmi, kteří jsou na tom podobně. Nemůže si dovolit bydlet v blízkosti svého zaměstnání a tak si pořídí auto, jehož provoz ho stojí ročně tolik, kolik si vydělá za měsíc. Třeba by chtěl žít i někde v horách, na vesnici, ale to by měl do práce daleko i tím zmiňovaným autem. Každý měsíc mu za to přistane výplata a jde se na věc. Poplatí to nutné a když mu něco zbude, koupí si za to "věci".

"Život je ve skutečnosti velmi prostý, to jen my tíhneme k tomu ho komplikovat."
Confucius, 551 př.n.l.

Další cvičení: začalo u vás doma hořet, můžete popadnout jenom deset věcí. Které by to byly? Skleničky z vitrínky, sbírka placek, nebo hromada starých časopisů? Pravděpodobně ani jedno z toho. Nejspíše by se jednalo o věci, které denně potřebujete a používáte, jako notebook nebo Smartphone. Kolik máte koníčků? Kolika jste se věnovali v minulosti, ale už vás přešly? Kolika jste se vždy chtěli věnovat, ale dostali jste se k nim maximálně jednou? Kolika se věnujete opravdu pravidelně? Většina zájmů je spojena s vlastnictvím předmětů. Hraji na kytaru a mám k ní ladičku, zpěvníky a trsátko. Kdo fotí, má fotoaparáty, objektivy, stativy, blesky, odpalovače, brašny, baterie, filtry, paměťové karty, monitor, PC, světla, softboxy, odražeče, stojany, držáky. Válí se vám v rohu činky, na které se práší, protože chodíte stejně radši do posilovny? Zbavte se jich. Na tu elektrickou kytaru jste se stejně naučili jenom prelude z Iron Mana, tak ji pošlete i s kombem do světa. Časopisy? Mapky a letáčky z deseti předchozích dovolených? Pryč s tím. Důvod? Nejde jen o prostor jako takový. Věci, které nás obklopují, na nás určitým způsobem působí. Činky v jednom rohu a kytara v druhém nezabírají jen místo fyzické, ale i malý prostor v naší mysli, kde představují naše nenaplněná očekávání, nesplněné nároky, které na sebe klademe.

"Dokonalosti není dosaženo stavem, kdy už není co přidat, ale kdy už není co ubrat."
Antoine de Saint-Exupery, 1900

Těžké, prosklené vitríny z masivního tmavého dřeva. V nich sbírka cibulákového porcelánu, obrovské skleněné vázy, sklenice, z kterých nikdo nikdy nic nepil. Peřiňák napěchovaný tak, že by se pod jeho obsahem vyspal azylový dům. Na peřiňáku televize, naproti rozlehlý gauč a dvě křesla. Skříň, že by na ní do Narnie projela Tatra. Tak většinou vypadalo bydlení našich prarodičů. Bylo dokázáno, že v prostoru přeplněném věcmi se přemýšlí, tvoří a celkově žije hůře, než v prostoru byť menším, ale o to prázdnějším. Zamyslete se nad organizací vašeho životního prostoru. Nepráší se vlastně na většinu věcí zbytečně? Co kdybychom se obklopili jen tím, co je pro nás skutečně důležité? 

"Opravdové štěstí je skutečně levné, za co platíme nehorázné peníze je jeho padělání."
Hosea Ballou, 1771
 
Poprvé se mi myšlenky minimalismu prohnaly hlavou při mém prvním "velkém" stěhování. Vlastně jsem v tu dobu ani nevěděl, co to minimalismus je. Jsem od přírody nadaný k velice specifickému způsobu organizování předmětů v interiéru (bordelář), což se projevovalo zejména při bydlení na internátu během studia. Úložné prostory mi ani zdaleka kapacitně nestačily, protože jsem měl ve zvyku věnovat se spoustě věcem. Tedy tehdy jsem si to alespoň myslel. Ve skutečnosti jsme nic nedělal pořádně. Po nastěhování do mého prvního bytu tento problém zmizel. Ale jenom z očí. Mohl jsem si totiž, na rozdíl od internátu, pořídit nábytek a úložné prostory dle své libosti. Věcí jsem měl tedy pořád hodně a přibylo k nim ještě vybavení interiéru. Když jsem se potom měl stěhovat, místo toho, abych vše složitě převážel, jsem se rozhodl vybavení prodat. Jak jsme byl v ráži, zjistil jsem, že už jsem přes rok neudělal ani jednu fotku na mou zrcadlovku. První myšlenku na prodej jsem zahnal s tím, že mě to za půl roku zase chytne a budu vše kupovat znovu. Potom jsme si ale vzpomněl, jak jsem na Ukrajině pořád po očku sledoval batoh s drahými objektivy a jak jsem se v Gruzii vláčel na sněžnicích přes horský masiv s dalšími třemi kily navíc. O dost zážitků jsem přišel tím, že jsem se soustředil na jejich dokumentaci místo toho, abych si je užil v reálném čase. Poznal jsem, že ten vztah k předmětům je jen sentiment. Fotit se dá přece i na mobil. Všechno vybavení jsem pečlivě nafotil a prodal přes inzerát. Vlastně jsem tím sám došel k závěrům, které vyvozuje filozofie minimalismu. Vlastnictví věcí svazuje.

Čtvrt roku na to jsem si přečetl o minimalismu článek v časopise. Ten následně odkazoval na blog mladého muže, který se minimalismu věnuje u nás. Celá tato filozofie není o tom, že teď přijdete domů a okamžitě všechno vyházíte okny do kontejneru. Jde spíš o zamyšlení se nad naším vztahem k věcem. Celé to má samozřejmě ekonomický a ekologický přesah, protože omezením vlastnictví věcí dosáhneme značné úspory a minimalizujeme i produkci odpadu. Osobně bych chtěl implementovat do svého života následující zásady/nápady:
  • Když máte nutkání něco koupit, napište si na papír, proč to chcete, kolik za to hodláte utratit, jak často to budete používat a jak jste mohli doposud žít bez daného předmětu. Papír na třicet dní uložte a poté se znovu zamyslete, jestli danou věc skutečně koupíte.
  • Za každou novou věc, kterou si koupíte, zkuste jednu nepoužívanou věc prodat.
  • Nekupujte, ale půjčujte si věci. Jde o to zvážit, kolikrát danou věc budete v životě potřebovat, kolik zabere prostoru a kolik vlastně stojí. Skvělým případem jsou knihy.
  • Digitalizujte (PDF, ne papír, MP3/MOV, ne CD/DVD...). Fascinují mě v dnešní době sbírky VHS kazet a pořadače s vypálenými CD a potištěným obalem.
  • Kvalita vs. kvantita. Radši zaplaťte více za boty, deštník a bundu, než abyste kupovali více podobných předmětů. Nejde ani tak o cenu samotnou, jako o poměr cena/kvalita
  • Pokud máte ve vlastnictví něco, co už nevyužíváte, zkuste to první darovat někomu z rodiny, kdo by z toho mohl mít užitek. Pokud nikoho takového neseženete, doporučuji inzerci. Dobré zkušenosti mám s appkou letgo a facebookovými skupinami. Pokud ani to nevyjde, potom doporučuji "prodám za odvoz". Když ani tak ne, potom recyklujte a vyhazujte.
  • Vyřaďte větu "to se bude určitě jednou v životě hodit" ze svého slovníku. Nebude, věřte mi.
A teď o čem minimalismus určitě není. Není o tom za každou cenu vyhodit úplně všechno. Jsou i extrémisté (a doporučuji o nich něco přečíst), kteří pojali minimalismus tak, že si dovolí vlastnit v jednu chvíli třeba jenom deset předmětů. Určitě to také není o nějaké totálním šetření. Pokud máte starý notebook, na kterém pracujete každý den, prostě ho prodáte a koupíte si bez výčitek jiný. Jde jen o to, vyčistit kolem sebe prostor a nechat jen to důležité.

pondělí 20. listopadu 2017

Přikoupení_13.11.2017_AT&T

Nákupní cena: 34,18 $
Průměrná cena: 36,61 $

Tento měsíc jsem při propadu přikoupil nudnou americkou telekomunikaci AT&T. Trochu jsem tak naředil cenu. Netrefil jsem sice úplné dno, ale i tak je cena 34,18 USD naprosto přijatelná. Dividenda je dobře krytá, nečekám u ní však do budoucna žádné rapidní zvýšení. Pokles ceny byl pravděpodobně vyvolán předčasným únikem informací o komplikacích při nákupu Time Warner.

V podstatě mohou nastat dva scénáře. Fůze projde, T se zadluží, ale boost v podobě zisků z Time Warneru nakopne tohoto giganta z pozice dojné krávy do růstového módu. Scénář dvě znamená, že nastanou komplikace, společnost Time Warner nepřevezme a bude dál dojnou krávou. Ani jeden ze scénářů není pro společnost vážnou hrozbou a právě proto vnímám AT&T jako nudného obra, který mi bude rok co rok sypat cash.

pondělí 13. listopadu 2017

Peer-to-peer investice (část 2.)

V minulém díle jsme si řekli něco o principu fungování P2P půjček. Nyní postoupíme z obecné roviny do praxe. Jako příklad uvedu business model společnosti Zonky. Nechci tím vyjádřit žádné preference, jen jsem na ně (díky jejich masivní kampani) narazil jako na první. Později určitě provedu "průzkum" trhu společností nabízejících na českém trhu P2P půjčky. Cílem tohoto článku je přivést potenciálního investora k otázkám, které by si měl před uskutečněním investice položit. Co nás tedy bude zajímat? Především úrok, za který půjčíme, poplatek, který musíme společnosti zaplatit a na konec riziko, které půjčkou podstupujeme.

Úroková míra


Úroková míra je pro nás odměna za postoupené riziko. Úrok z částky, kterou jsme poskytli, nám splácí přímo zákazník. Úroková míra je stanovena zákazníkovi přímo P2P společností na základě jeho bonity a rizikovosti. Obecně platí, že čím větší je to "hajzl", tím větší úrokovou míru dostane. Úroková míra (míra hajzlovství) se stanovuje ratingem. Zonky ve své FAQ sekci detailně popisuje, jakého člověka si pod daným ratingem můžete představit. Je to celkem zajímavé čtivo. Abychom v tom ale měli jasno, pokusím se převést "hajzlovství" do něčeho více přehledného. Zonky určuje, jakej jste šmejd na základě výšky příjmu, jeho stability, vašich dalších finančních závazků a vaší platební morálky.

Tabulka objasňující kritéria pro stanovení ratingu u společnosti Zonky

Nyní by nám mělo být o něco jasnější, proč jeden klient dostane úrok 3,99 % a jiný třeba 8,49 %. Jde prostě o práci s daty. Klient, který si chce od P2P půjčit, musí počítat s tím, že bude muset dané informace poskytnout. Po stanovení ratingu informuje P2P klienta o úrokové míře dle následující tabulky.

Tabulka s úrokovými mírami dle ratingu

Je třeba si uvědomit, že úroková sazba je pro nás, jako investora, samozřejmě maximalizační kritérium. Čím vyšší úrok, tím víc Adidas. Konkrétně u Zonkyho je úrok připisován na měsíční bázi společně se splátkou. Vidím v tom jistou výhodu z hlediska pravidelného pasivního příjmu. Ovšem vyšší úrok s sebou přináší i dvě následující minimalizační kritéria.

Poplatek společnosti


Každá sranda něco stojí a P2P společnosti si samozřejmě ukrojí svůj kus koláče. Žijí z poplatků, které platí půjčující (vždy 2 % z jistiny) a z poplatků investorů (určité procento z aktuální půjčené částky). Celkem nelogicky jsou poplatky stanoveny následující tabulkou.

Tabulka s poplatky pro investory dle ratingu

Proč říkám nelogicky? Protože veškeré riziko nesete vy. Pokud klient přestane splácet, tak přestane splácet vám, ne Zonkymu. Zonky sice musí podniknout určité kroky k nápravě, nejsou to však kroky ospravedlnitelné poplatky typu 0,2 - 5 % z investované částky. Myslím, že by bylo vhodné stanovit fixní poplatek pro všechny typy ratingu, protože náklady na vymáhání se nezvyšují s ratingem klienta takovým způsobem, jaký vyplývá z tabulky. Dříve to tak Zonky nastavené měl a v průběhu roku přešel k hodnotám zobrazeným v tabulce. Poplatek vám bude strháván měsíčně a počítaný je vždy z aktuální zbývající zainvestované částky. Kritérium poplatků je pro nás minimalizační. Čím vyšší poplatek, tím méně kokainu pro nás. Výše už jsem naznačil, čeho se bude týkat poslední kritérium.

 

Riziko


Riziko u P2P půjček spočívá v tom, že klient přestane splácet (pokud zanedbáme skutečnost, že se klient se splátkou zpozdí, což by zrovna mně, jako investorovi, bylo u zadku). Riziko může vyplynout z různých negativních událostí v životě klienta a je vyjádřeno ratingem. Rating určitě není všeobjímající, ale pouze orientační. Kdo by se spokojil s tím, že A** je v cajku a D je rizikový jako prase, nemusí číst dál. Pro ty zvídavější je tu možnost převézt kvalitativní kritérium na kvantitativní. Zebra se v případě nesplácení půjčky dlužníkem nasere a přijme určitá opatření. Na svém webu v sekci FAQ popisuje, že v případě zpoždění platby začne psát SMS, maily a poté i volat a snažit se s klientem situaci řešit. V případě absence komunikace ze strany klienta přistoupí k vymáhání. Z vymožené částky (pozor, patrně se nemusí shodovat se zbývající dlužnou částkou!) si potom může strhnout až 30 % a zbytek vám vrátí. Zonky nám trochu pomohl a na základě statistiky kvantifikoval náklady na rizik. Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce.

Tabulka s teoretickými náklady na riziko dle ratingu

To bude pro dnešní díl vše. Příště si trochu více pohrajeme s výpočty a pokusíme se odpovědět na otázku, jaký je nejvhodnější rating pro investory s různým vztahem k riziku.